COWTY

Cowty finišuje.
Jenže mu někdo ustřelil jednu nohu. Level design je komplet hotovej a co ještě chybí? Už jen těch pověstných 10%, tudíž ta nejtěžší facha, kterou zvládne jen malé procento vyvolených… V Lepence nejsme žádní přizdisráči, tudíž hru očekávejte kolem vánoc 2012… Aktuální skrýn (první level).
Držte palce, už prsík…

Lepenka = Paradox

Jak už psal Ikkju, Lepenka je volné sdružení nezávislých vývojářů. První paradox je, že součástí tohoto týmu-netýmu je několik vyloženě sólokaprů (Ikkju, Liki, Burák), kterým byla týmová režie dost proti srsti. Druhá polovina tohodle uskupení již slouží v jiných týmech já a Pepa (proces), Dzarďáka zlanařil ambiciózní Darkmoon. Aby těch paradoxů nebylo málo, vydaly jsme se cestou necestou a to zcela opačným směrem. Většina „hurá“ týmu má svůj web s představovačkama členů, projektů a plánů, ještě dřív než vůbec něco stvoří. Naše parta má hotovou jednu mini-hru (Éther-riders), další dvě jsou prakticky taky hotové a stačí už jen poslední „ten nejtěžší“ krůček k dotažení. Ale nakročeno k němu máme víc než dobře. Protože jsme doposud zanedbávaly tahání trika a plácání po zádech (rozuměj presentace), začneme s tím teď, sice pozdě ale přece. Postupně budu zveřejňovat fiktivní rozhovory se členy týmu, fiktivní proto, aby se nebavili jen příchozí. Rozhovory budou vycházet z oplzlého dotazníku, který většina členů vyplnila. O presenčky her se spravedlivě podělí všichni členové (snad).

Dost keců - více chuti, aneb kdo to tady kutí:

Jásemburák – zastává funkci rádce, scénáristy, myslitele a půjčovny cigaret. Jelikož je plně vytížen tvorbou vlastních děl (Luky a Genetická zahrada II), vykonává jen tzv. oddechové funkce, při kterých vypíná přetížený mozek, relaxuje a hlavně se baví.

PepiCzech- Dzardův řidič, kafe zásobovač, vektor grafik, soft kodér a vrchní promítač. Pepa je asi nejvytíženější člověk na freeware scéně, nic pro něj není problém a co nejde přelézt ani přeskočit, to prach sprostě rozstřílí.

Dzarda – software technik, 3D grafik, hard kodér a prvá ruka Ikkjuovi levice. Nejmladší z naší skupinky, dalo by se říct: ještě mu teče mlíko po bradě, jenže to není mlíko, ale kusy rozžvýkaného Ikkjuova skriptu.

Likandro- hardcore pixelart grafik, oponent, filozof a vrchní pesimista týmu. Vlk v rouše beránčím, romantický princ, který čtvrtí zombíky brokádou, dokud se nevyplní všech 24palců Pepova monitoru krví.

Makan- samozvaný vedoucí týmu, kuchař a soft grafik. Podle vzoru úspěšných týmů – Fiola soft a Darkmoon soft, stanul v čele nejneschopnější člověk s nejvíc prořízlou tlamou a největším bicepsem…

Ikkju – icon grafik, menu designer a hardcore požírač všeho co se hýbe. Se svojí 210cm vysokou postavou asi největší postava našeho uskupení. Jára Cimerman freeware scény. Do týmu by ho chtěl snad každý lídr, jenže já jsem jediný, který ho přepral.

Pan X – tohle je nový bard do týmu, pro některé členy možná trošku překvapení, ale je to dlouho avizovaná posila, která chce bohužel zatím zůstat v anonymitě. Zabývat se bude převážně grafikou a scénářem.

Co je Lepenka Šoftworka?

Lepenka šoftworka čili Papundekl workšaft je chumel lidí kteří se pokoušejí udělat něco kloudného v gamemakeru. Nedovolím si identifikovat jednotlivé členy abych nedostal na budku x), ale jsme všichni už lehonce starší ročníky s nezanedbatelnými zkušenostmi s tvorbou her v gamemakeru. Nejsme tým, protože to slovo na gm scéně zní už poněkud vyčpěle, nýbrž volné združení, což v praxi znamená že nemáme pevnou organizační strukturu. Šéfem týmu je samozvaný diktátor Makan, ale jinak jsme demokratické uskupení x). Změna vedení je možná jenom fyzickou silou, a protože Máca hází diskem a velkými šutry, nevypadá to na blízkou dramatickou změnu. Co se náboru nových členů týče, potencionální člen by měl být starší 18 let, a vládnout fyzickou silou či jakýmikoliv „argumenty“ o kterých je přesvědčen že by přesvědčily šéfa týmu. Počet je pak omezen počtem spacích míst, pokud by k nám přibyl víc jak jeden kus, už by bylo potřeba řešit přespání v přilehlých prostorách (vana, balkon).

Našim cílem je tvorba poměrně jednoduchých her, které se snažíme dotáhnout k dokonalosti provedení (relativně) a dodělat v přijatelných termínech (týdny, maximálně měsíce či roky).
Hlavním nástrojem týmu jsou Plenární zasedání konané jednou za čas, a které trvají obyčejně celý víkend. Náplní pracovních víkendů je sledování filmů, požívání rumu, kávy, zeleného čaje a tabáku v menším než velkém množství, a v mezičase k plánování zářivé budoucnosti týmu. Pokud zbývá čas zasedne tým k soustruhům, a je víceméně schopen za jeden víkend naťukat funkční enžín hry, který pak několik měsíců dodělává x). Další cíle zmíním jenom okrajově: cíl výchovný (předávání zkušeností široké veřejnosti), propagační (pozvednutí gamemakeru jako fungujícího nástroje na tvorbu her nevývojáři), či vzdělávací a umělecký (předání zkušeností a vybroušeného estetického vkusu členů hráčům pomocí her).

Kamenem úrazu bývá shodnout se na společném tématu, každý má totiž právo veta, a nevyčerpatelný zásobník vlastních nápadů a postřehů x). Zvenku to totiž pak vypadá, jako když Kočička s Pejskem pekli dort, jenom nás je u toho 3x tolik x). Osvědčila se však demokratická metoda řetězení slov – každý si přidá jedno slovo které by se mělo jako téma ve hře objevit. Slova se potom jako surová kaše upraví na společném brainstormingu – a je docela vtipné sledovat jak se z na první pohled neslučitelných věcí stane docela použitelný nápad. Na tomto příkladu je i pedagogicky zjevné, že si dobře uvědomujeme úskalí demokracie a dokážeme je společným krokem překročit.

Pro plánování časově vzdálenějších plánů používáme podkásty, což je moderovaná diskuse na dané téma, a která se většinou rozjede tak do široka, že z jedné strany dosahuje k filosofickým kořenům světa a z druhé strany k vytváření úplně nových herních žánrů x).

A rád bych dovolil čtenáři nahlédnout pod pokličku aktuálního dění, a zmínil pár věcí na kterých pracujeme: v současnosti finišujeme na hře Divoký cowty, což je jednoduchý crosover tahové strategie a logické hry. Další na řadě je akční RPG Topdaun; zde bych nerad prozrazoval co se za projektem skrývá, a naposledy nosná hra týmu Tabu – geniální multižánrová j-rpg strategie ve které bude hráč hrát za všechny herní strany zároveň (reklamu jste mohli vidět ve hře Aether Rider, který mimo jiné vznikl v mezičase jednoho srázku jako diferencovaný projekt dvou nepolepšitelných členů týmu).

Co ještě k Lepence vyslepičit víc? Snad jenom omluvu za to, že o sobě moc nepíšeme, což doufám že nám čtenáři odpustí s příslibem, že o co méně píšeme, o to více kecá.. pracujeme xD.

Jinak mi nezbývá než popřát nám i našim potencionálním hráčům: „těšte se!“ a „už brzlík“!

[foto Makan]